Promlčení: Česká Republika versus svět
Jaká je situace v tuzemsku v komparaci se zahraničím
V rámci české legislativy funguje takzvaná promlčecí lhůta, která zjednodušeně řečeno stanovuje, za jak dlouho přestane být trestný čin trestný – čili postihnutelný.
Zůstaneme-li u nejkrajnějšího případu – u vraždy člověka, činí u nás promlčecí lhůta patnáct, maximálně dvacet let u případů do roku 2020 (to jde-li například o zvlášť brutální vraždu, vraždu dítěte nebo opakovanou vraždu; dále nová legislativa). V praxi to tedy funguje tak, že pokud je vrah dopaden po této době, žádný trest mu už nehrozí. Zkrátka, jako by se nic nestalo.
Promlčecí lhůty jsou přitom typické pro evropské kontinentální právo, v zemích s anglosaským pojetím spravedlnosti (USA, Kanada, Anglie, Austrálie) neexistují buď vůbec, nebo alespoň ne v případě závažných zločinů.
V Evropě, kde jsou na rozdíl od Češka lhůty delší (v Německu u vraždy třicet let) se vedou na téma vášnivé diskuze. Ostatně jedna z evropských zemích už lhůty zrušila – Švédsko, a to po promlčení vraždy (25 let) v roce 2010 – tedy 24 let po zavraždění tamního ministerského předsedy Olofa Palmeho. Záhadný atentát Švédy ani po třech dekádách nepřestává fascinovat, konstatovala BBC. Palme byl zastřelen na ulici, když s manželkou vycházel z kina.
U ostatních trestných činů se délka promlčení v Česku odvíjí od jejich závažnosti. Kupříkladu:
u rvačky je to nanejvýš pět let.
podvod může být promlčen už za tři roky, v krajním případě (třeba při prokazatelné spolupráci s teroristickými organizacemi) za deset let.
po znásilnění musí pachatel na svou bezúhonnost čekat pět až patnáct let, a to podle následků, které oběti způsobil. Těžko přitom říct, jakými měřítky se tyto následky posuzují. Měla by snad být duševně silná oběť pro násilníka polehčující okolností?
Česko se tedy pohybuje – a leckdy i hluboce – pod evropským průměrem. Je na tom stejně jako Rumunsko. Příklad bychom si měli vzít ze Slovenska a německa. Jdeme totiž, podobně jako další země bývalého východního bloku, opačným směrem než zbytek Evropy.
Ačkoli se anglosaský právní systém od našeho velmi liší svým kontextem i historickým vývojem a většina jeho principů je těžko přenositelná do Evropy, v tomto případě bychom se inspirovat naopak mohli. Ostatně o tomto trendu se v mnoha evropských zemí na rozdíl od Česka vedou veřejné debaty.
Na internetu neexistuje žádný ucelený přehled, jelikož právní systémy jednotlivých zemí se do značné míry liší, a proto je nutno se prokousat jednotlivými zákony či odbornými články, chce-li člověk zjistit, jak se to s promlčením má nejen ve světě, EU, ale i u našich sousedů. Níže uveďme vybrané země, nejprve ty v Unii, poté v zámoří:
Rakousko
Činy, za které hrozí doživotí, tedy i vražda, se podle rakouské právní úpravy nepromlčují. Po uplynutí 20 let od jejich spáchání, je-li pachatel dopaden, za ně lze uložit však pouze trest v rozmezí od 10 do 20 let odnětí svobody, nikoli již doživotní.
Slovensko
Ustanovení o promlčení trestného stíhání nalezneme v § 87 STZk, kde jsou v prvním odstavci stanoveny promlčecí doby, které jsou přísnější než promlčecí doby v naší právní úpravě.
Slovenské promlčecí doby jsou v rozmezí od tří do třiceti let. Slovenská právní úprava má delší – třicetiletou – promlčecí dobu na trestné činy, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, konkrétně trest doživotí (týká se zejména vražd).
Dvacetiletá promlčecí doba se vztahuje na trestné činy, u kterých činí horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let. Převzali na rozdíl od ČR německý model.
Německo
Problematiku zániku trestní odpovědnosti pachatele promlčením upravuje německé trestní právo v páté kapitole, a to konkrétně v § 78 až 78c. StGB zde stanoví, že není možné stíhat trestné činy po uplynutí tímto zákonem stanovených lhůt.
Promlčecí lhůty činí třicet let u činů, které je možné potrestat trestem odnětí svobody na doživotí, dvacet let u činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí vyšší než deset let.
Stejně jako v českém trestním zákoníku promlčecí doba počíná běžet od doby ukončení trestné činnosti nebo od doby nástupu následku spáchání trestného činu.
Uveďme nyní konkrétní případy, které by zůstaly v České republice na rozdíl od sousední německé úpravy v trestním právu bez trestu:
Policisté dopadli nedávno v Praze muže (na podzim 2019), který je podezřelý z 24 let staré dvojnásobné vraždy v německém městě Saská Kamenice (Chemnitz). V České republice se skrýval pod falešnou identitou. Už ho převzali policisté z Německa, kde mu hrozí až doživotní vězení. Vražda se stala ve vietnamské komunitě.
„Muž byl zákrokem překvapen, protože se domníval, že pod novou identitou bude v České republice v bezpečí,” řekla mluvčí policejního prezidia Lenka Sikorová.
Zadržený dvaapadesátiletý muž je podezřelý z dvojnásobné vraždy z roku 1995. Pachatel měl zabíjel ze msty, své oběti svázal, nasadil jim roubíky a nakonec je uškrtil.
V Česku je promlčecí doba vraždy 20 let, takže pachatel by trestu unikl. V Německu je o deset let delší anebo u zvláště brutálních činů žádná.
Po 40 letech stanul (v lednu 2020) před soudem muž, který se zpovídá z údajného znásilnění a vraždy 15leté dívky. Činu se měl dopustit v roce 1979 v bavorském Aschaffenburgu, napsala agentura DPA. Vzhledem k tomu, že se jednalo o brutální vraždu, není tento trestný čin promlčený a muž je od loňského května ve vazbě.
Policisty ze speciálního týmu, který se věnuje vyšetřování neuzavřených případů, dovedly k muži nejnovější vyšetřovací metody a také poznatky ve forenzních vědách a medicíně, píše server ntv.de.
Souzený muž žil v sousedství dívky. Před čtyřmi desítkami let podle policie na dívku zaútočil ve chvíli, kdy se večer vracela domů ze stenografického kurzu. Dívku podle nových poznatků vyšetřovatelů přepadl, znásilnil a uškrtil v zámeckém parku v Aschaffenburgu. O několik dnů později bylo její tělo nalezeno nedaleko Snídaňového pavilonu.
Polsko
V Polsku, zřejmě v nejkatoličtější zemi v Evropě, jsou zločiny podle mezinárodního práva proti lidskosti, válečné zločiny, bez promlčení. U vraždy je promlčecí lhůta 40 let.
Promlčení tohoto trestného činu, pokud byl obětí nezletilý a jedná se o trestný čin podle Art. 189a § 1 k.k., není možné. Podle Art. 106a k.k. nelze zahladit odsouzení za trestný čin proti sexuální svobodě a mravnosti, jehož obětí bylo dítě mladší 15 let.
V této souvislosti je vhodné upozornit na právní úpravu, kde je usmrcení na žádost a ze soucitu v trestním zákoně upraveno velice liberálně: Kdo zabije člověka na jeho žádost a pod vlivem soucitu k němu, podléhá trestu odnětí svobody od 3 měsíců do 5 let.
Vleklé spory vede Polsko s Ruskem ve věci katyňského zločinu. Ruská prokuratura nikoho ze spáchání vraždy 22 tisíc polských zajatců na jaře 1940 neobviní. Dozvěděli se to představitelé polského Institutu národní paměti, kteří se v Moskvě seznamovali se stadiem vyšetřování vedeného ruskými vojenskými prokurátory. Polská strana chce na začátku příštího roku zahájit vlastní vyšetřování masakru v Katyni. Institut národní paměti nepovažuje postřílení polských důstojníků, úředníků a dalších zajatců za promlčený zločin jako ruská strana. Polsko jej označuje za genocidu. Ta patří mezi nepromlčitelné trestné činy.
Spojené království
Na rozdíl od jiných evropských zemí, Spojené království nemá žádnou promlčecí lhůtu pro jakýkoli trestný čin.
Irsko
U vraždy neexistuje na rozdíl od jiných trestných činů promlčení.
Švédsko
Promlčecí lhůta byla zrušena v roce 2014.
Norsko
Promlčecí lhůta u vraždy byla zrušena změnou zákona ke dni 1. července 2014.
Řecko
V Řecku je promlčecí lhůta u vražd 20 let. Podobně jako v České republice.
Itálie
V Itálii je promlčecí lhůta u vražd 30 let.
Portugalsko
V Portugalsku je promlčecí lhůta u vražd 20-30 let.
Španělsko
U vraždy byla promlčecí lhůta prodloužena z 18 let na 30 let v roce 2018
Švýcarsko
U vražd je třicetiletá promlčecí lhůta.
Rumunsko
Trestní odpovědnost se promlčuje uplynutím patnácti let, jde-li o trestný čin, za který zákon stanoví trest odnětí svobody na doživotí nebo trest odnětí svobody převyšující patnáct let (týká se tedy vražd).
Francie
U trestných činů proti lidskosti, zahrnujících například trestné činy genocidy a otroctví, Pénal Code stanoví v článku 213-5, že odpovědnost za tyto trestné činy se nepromlčuje za žádných okolností. Trestné činy proti osobám (vražda) mají dle článku 215-4 promlčecí lhůtu třicet let s tím, že pokud došlo trestným činem klonování k narození dítěte, začne běžet promlčecí doba až od doby, kdy toto dítě nabylo zletilosti.
Vatikán
Nové nařízení, podepsané loni (v r. 2019) papežem Františkem, se týká zaměstnanců, kteří pracují ve Vatikánu nebo v jeho diplomatických misích ve světě. Nejde sice o vraždy, ale sexuální násilí, ale také bychom si mohli vzít příklad:
Podle nových pravidel musí být oběť zneužívání vyslechnuta a musí jí být poskytnuta zdravotní, psychologická i právní pomoc. Prodlouží se také promlčecí lhůta, která bude už ne čtyři roky, ale dvacet let a v případě nezletilého se bude počítat od 18. narozenin oběti.
Nová pravidla jsou reformou stávající právní úpravy; dosud ve Vatikánu platila trestní úprava z roku 1889, takzvaný Zanardelliho zákoník, který do roku 1930 platil v Itálii.
Austrálie
U závažných trestných činů (vražda aj.) promlčení neexistuje.
Kanada
U trestných činů (závažných), jako jsou vraždy, únosy a sexuální napadení, neexistuje promlčecí lhůta.
Jižní Korea
V r. 2015 Národní shromáždění zrušilo lhůtu u vražd prvního stupně; ta předtím byla prodloužena v R. 2007 z 15 na 25 let.
Japonsko
V roce 2005 byla u vražd (prvního stupně) prodloužena promlčecí lhůta z 15 na 25 let.
USA
U vražd neexistuje promlčení.